Matěj Kopecký

Loutkář Matěj Kopecký byl významnou postavou českého loutkového divadla a ačkoli není Mirotickým rodákem, strávil zde čtyřicet let svého života. Matěj Kopecký se na základě mnohých upřesňujících studií (zejména Jana Tomana) narodil   v Libčanech na Královéhradecku, a to 24. února. 1775. Jeho otec se jmenoval Joanes a matka Anna-Marie Elisabetha, Matěj označen jako dítě potulného kejklíře. V roce 1791 kupuje rodina chalupu v Lažanech. V roce 1808 byla tato chalupa prodána.

V roce 1795 se Matěj Kopecký v Miroticích oženil s Rozálií Holzäpfelovou. Manželé bydleli u Rozárčiných rodičů, nedaleko kostela sv. Jiljí, kde byli oddáni. Ve dvaadvaceti letech se stal Matěj mirotickým měšťanem - jeho tchán mu totiž přepsal polovinu domku (Rybářská ul. čp. 112 -chalupa Kvíčalovská). V roce 1798 byl povolán na vojnu a stal se pěšákem píseckého regimentu a byl propuštěn až někdy před r. 1809. Je možné, že se v té době účastnil i několika bitev. Před oficiálním provozováním loutkářství vystřídal celou řadu profesí: hodinář, kramář, obchodník s knoflíky a velbloudí srstí, cestář, až konečně r. 1818 profese komediantská (i když tu provozoval již dříve).

V srpnu tohoto roku mu byla Krajským úřadem v Písku povolena optická a mechanická představení. V té době čekala jeho žena patnácté dítě, i když jen šest se jich dožilo dospělosti. Loutkoherectví s spolu s Matějem Kopeckým věnovali i jeho synové Josef, Václav a Antonín. V roce 1836 opustil Matěj Kopecký Mirotice do pošumavského Přečína. Jeho děti však v Miroticích zůstaly. Jeho žena zemřela v r. 1841 a je pochována v Miroticích. Ze zprávy Josefa Václava Friče, který byl osobně přítomen Kopeckého provedení hry Dokotor Faust, můžeme odvodit, že se ve čyřicátých letech devatenáctého století Matěj Kopecký těšil již určité popularitě. Ve svých dvaasedmdesáti letech se Matěj Kopecký ocitl v Kolodějích nad Lužnicí, kde v r. 1847 zemřel. V Kolodějích měl Matěj Kopecký svého přítele Václava Šonku, s jehož dcerou se oženil jeho nejmladší syn Antonín. U Václava Šonky prožil Matěj Kopecký poslední týdny svého života. V úmrtní knize napsáno, že to byl "komediant z Mirotic, vdovec a žebrák".

Pohřben byl v Týně nad Vltavou. Přesné místo je neznámo, ale v r. 1905 mu byl odhalen pomník u boční stěny kostelíka sv. Víta. V roce 1927 byl do pomníku vsazen reliéf, který vytvořil Jaroslav Vojna mladší, akademický malíř, podle portrétní kresby Mikoláše Alše. Později, v r. 1947, byl vytvořen díky sbírce českých loutkářů pomník v Kolodějích nad Lužnicí, v zámeckém parku. Autorem jeho návrhu je ak. sochař Jan Jiříkovský, realizace v ateliéru sochaře O. Velínského. V souvislost s výstavbou Orlické přehrady se přestěhoval na místo někdejší panské hospody. Po jeho smrti nechal v roce 1862 syn Václav sepsat všechny jeho loutkohry. V té době se kamarádil s Mikolášem Alšem a ten pro něho nakreslil ke Kopeckého hrám malé obrázky. Na tradici loutkářství navazují Mirotice již tradičním „Mirotickým setkáním loutek a hudby“